Přehled mých zranění na střední škole a začátek nového školního roku

13. září 2014 v 10:00 | Steffie |  O mně
Právě teď si tu tak ležím v posteli a přemýšlím, jak začít tenhle článek. Také se vám děje jedna věc, která potkala dnes mě? V červnu jsem se rozhodla, že budu od letošního roku do školy dojíždět, protože jsem měla strach, aby se mi už nic nestalo. Pokaždé se mi totiž na internátu stal nějaký úraz.
Poprvé to bylo v prváku, kdy jsme se s holkama dohodly, že půjdeme do internátní posilovny zacvičit si. Tak se šlo. Já ten den přijela z domova od doktora a domů jsem mohla jet hned druhý den ráno. Přišly jsme do posilovny a zabraly si nástroje. Na mě zbyla taková ta obrovská činka. Jelikož jsem v té době s cvičením začínala, neuzvedla jsem jí ani s tím nejlehčím závažím a tak jsem se rozhodla, že to závaží sundám a budu zvedat jenom tu železnou tyč. Ale co se nestalo! Zapomněla jsem tyč zajistit a uvolnila jsem závaží na pravé straně a když jsem ho položila, tyč se pomalu převážila a urazila mi čtvrtku pravé horní jedničky. Ano, mohla jsem skončit hůř, např. s roztrženým rtem a obrovskou spoustou krve. Takže mám zub doplněný plombou a žiju ve strachu, kdy se mi ulomí. A ve druháku?


Ve druháku jsme měli jet celá třída povinně na lyžák (všechny kurzy na naší škole jsou povinné, bez splnění vás nepustí k maturitní zkoušce). Já ale nebyla na základní škole a ani jsem nikdy na lyžích nestála, natož s nima jela ze svahu. Hodně jsem se toho bála. Nastal týden před lyžákem a já jsem šla na internátu do sprchy. Do sprchy se lezlo takovým způsobem, že jste museli překročit minimálně půl metrový schůdek. Já jsem tam vkročila pravou nohou a levou nohou... levou nohou jsem narazila prsty do hrany dlaždiček. Plnou silou. Ze začátku jsem absolutně nevěděla, jaký prst to odnesl. Nejdřív to byl prsteníček, ale když jsem se stěží vysprchovala, byl to malíček. Požádala jsem kamarádku, aby mi to zavázala obvazem a do rána se uvidí, jestli mi to nateče. Ano, nateklo a k tomu zfialovělo. Takže jsem šla s podežřením na zlomeninu na chirurgii. A moje podežření se mi vyplnilo. Zlomila jsem si malíček týden před lyžákem. Nedali mi ani berle, i když jsem jim říkala, že chodit vážně nemůžu. Tak mi je pučila kamarádka. :D Ale dodržovala jsem vše, co mi doktor řekl a lyžák jsem přežila jen s nataženým úponem v pravém koleni.


A tak si tu teď ležím s myšlenkou, že se mi dnes možná stalo zranění do třeťáku. Mám oteklou půlku zad a modřinu ve tvaru tyče přes kterou se skáče do výšky. To se prostě stává, když jste o tělocviku aktivní. Skočíte si 95 cm, zavadíte chodidlem o tyč a ona spadne přímo pod vás, vy se propadnete do měkké žíněnky, ale ta tyč se prostě s vámi neprohne. Uvidíme, uvidíme. Je přeci jenom druhý týden školy! :D

Bohužel na blog nemám moc času, začala jsem dojíždět, takže vstávám v 5 ráno, v 6 večer se vracím a to už bohužel není světlo na focení produktů a dalších různých témat. Ale už zítra se můžete těšit na nákupy za srpen, v pondělí na článek o mé péči o vlasy a pak spousta dalších článků, které připravuji. Rozhodně se máte na co těšit. :)

Užijte si víkend, pokud k tomu bude počasí. Já budu bohužel nejspíš jenom ležet.

Steffie
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu?

Klik :)

Komentáře

1 P. P. | Web | 15. září 2014 v 9:52 | Reagovat

Ty bláho, co jste o tom těláku vyváděli? :D Vy jste neběhali? Tak to jsem ráda, že jsem tam nebyla, protože bych se dozajista zrakvila ještě víc, než jsem teď :D

2 Steffie Steffie | Web | 15. září 2014 v 20:06 | Reagovat

Nebylo to tak hrozný :D Kdo to vzdal, tak si vzal míč a šel si házet na koš :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama