Červen 2016

Stěhování I. - Proč je lepší vyhořet?

13. června 2016 v 12:06 | Steffie |  Deníček
Je to tady! V sobotu se oficiálně stěhuji!
JUPÍ!!!


Ne, ale teď na vážnější notu. Upřímně doufám, že se v následujících pár letech stěhovat nebudu. Dnes jsem začala s prvními přípravami - balení knih - a už teď na to nemám. Dvě krabice od banánů plné knih a to jsou knihy vlastně to nejmenší. Fakt nechci vidět, kolik budu mít oblečení.

Dalším problémem je, že nám v bytě ještě stále chybí nějaký ten nábytek. V obývacím pokoji máme prozatím gauč. Tečka. To je všechno. Dobrá, ještě křeslo, které bylo k pohovce :D Už vidím, jak ještě několik měsíců budeme mít v obýváku právě krabice s knihami, protože se nebudu moci rozhodnout, jakou knihovnu si pořídím. No, bude to sranda. Ale alespoň už budu ve svém a budu si moci zařídit byt tak, jak chceme já s přítelem.

Když nad tím teď přemýšlím, stěhování je vlastně i trochu nostalgické. Nacházíte věci, o kterých jste si mysleli, že jsou ztracené, a vzpomínáte nad nimi. Zároveň je to plné odříkání a těžkého rozhodování ve stylu "Vezmu si tohle? Využiji to?"

Jen taková poznámka... Už se vážně těším, až budu balit kosmetiku. Až si ze všech sprchových gelů v koupelně budu muset vybrat jen pár nejoblíbenějších, protože moje nová koupelna je spíš taková malá koupelnička, kam by se mi veškerá kosmetika do sprchy, kterou mám teď, určitě nevešla :D

No nic, jdu se pustit do přebírání časopisů... Hurá!

Co vy? Stěhovali jste se někdy?

Vafle

8. června 2016 v 11:30 | Steffie |  Kuchyně

Také každé ráno přemýšlíte co si dát k snídani?
U mě se v poslední době stalo rutinou, že si dám buď ovesnou kaši nebo právě vafle. A jelikož recept na ovesnou kaši už známe, seznámím vás s vaflemi.

Takové mé povídání I.

1. června 2016 v 10:25 | Steffie |  Deníček
Ahoj, ahoj, ahoj!

Co tak koukám, poslední dobou je to tu hodně špatné. Chtěla bych nejprve vysvětlit proč. První věc je, že jsem úspěšně pokořila maturitu. Ve známkách se mi sice objevila jedna trojka, ale jinak jedničky a dvojky. Zjistila jsem, že maturita vůbec není tak těžká, jak se říká. Na druhou stranu to byl jeden z těch stěžejních okamžiků, kdy se váš život posune na další kolej a začne další etapa života. Naučila jsem se, jak zvládat stres a vylepšila jsem si formu učení se.

Další věcí, která se děje, jsou mé přijímací zkoušky. Hlásím se na Pedagogickou fakultu v Hradci Králové, konkrétně na obory anglický jazyk/český jazyk a anglický jazyk/biologie. Už teď se můžu přiznat, že přijímací zkoušky z čj jsem s největší pravděpodobností nezvládla, ale na biologii už jsem úspěšně přijatá. Zítra mě čeká zkouška z anglického jazyka. Nejhorší je, že v ní musím uspět, protože pokud se mi to nepodaří, nebudu moci studovat ani biologii, na kterou už přijatá jsem. Bohužel, nevýhoda dvoukombinace.

A aby toho nebylo málo, ještě mě čeká jedno vyšetření u doktora, kterého se poměrně bojím. Už odmalička mám problém se štítnou žlázou. Mám hypotyreozu (sníženou funkci) a bohužel ještě něco k ní. A právě v polovině června se dozvím, jestli mě bude čekat operace nebo ne. To mým nervům také bohužel nepřidává.

Ale představte si to! Během června se stěhuji do svého. Tedy, do svého - je to byt, který budeme vlastnit napůl s přítelem. Po pěti letech jsme se konečně dočkali a oba (doufám :D ) se neskonale těšíme na další fázi v našem životě. Pro mě to bude zajímavější v tom ohledu, že se z velkého města (České Budějovice) stěhuju do té asi nejmenší vesničky, co jsem kdy viděla. Musím říct, že to pro mě bude určitá výzva a já doufám, že se s tím poperu. Už teď se ale těším na kontakt s přírodou. Když jsme bílili obývací pokoj, podívala jsem se z okna a přímo pod oknem se nám tam procházely tři srnky. Prostě příroda z každého okna a všude kolem nás.

Doufám, že až bude celý byt zařízený, zbyde mi nějaký čas na blogování. Plánuji s přítelem menší překvapení, ale zatím nebudu nic říkat, protože to ještě není oficiální a musíme nejdříve vymyslet, jak celou věc zrealizovat k dokonalosti. Pokud to vyjde, budete první, kdo se o ní dozví.

To bude z dnešního psaní asi vše a já doufám, že se v následujícím měsíci pohneme z místa kupředu.